K českým a slovenským migracím v letech 1918–1938
Dátum realizácie
Oblasť
Informácie
Popis udalosti/akcie/projektu:
Jedním z důsledků vzniku samostatného československého státu byla snaha Čechů a Slováků za hranicemi ČSR o návrat do staré vlasti. V prvé řadě se to týkalo bývalých rakousko-uherských civilních a vojenských osob, které se octly na území nástupnických států habsburské monarchie. Přestěhování státních zaměstnanců z území Rakousko-Uherska, kromě Rakouské republiky, převzalo československé Ministerstvo národní obrany (MNO). K těmto osobám se mohly připojit i další osoby, které byly příslušníky ČSR. Zájem o návrat do vlasti však projevili i krajané žijící za hranicemi někdejší monarchie. Proto ministerstvo sociální péče (MSP) navrhlo, aby vláda svěřila agendu péče o Čechy a Slováky vracející se do vlasti tomuto úřadu.
Účelem repatriace osob, které opustily své domovy v době světové války, a reemigrace předválečných emigrantů bylo usnadnit jejich návrat z ciziny, a to včetně dopravy jejich majetku. V rámci MSP bylo zřízeno zvláštní oddělení H, které mělo na starosti repatriace a reemigraci do českých zemí, zatímco pro Slovensko měla být zřízena samostatná kancelář. Velká snaha o přesídlení se projevovala zvláště v zemích postižených občanskou válkou (Rusko) nebo hospodářským rozvratem (Německo, Rakousko, Maďarsko). Zvláště patrné to bylo u velké české menšiny ve Vídni, jejíž příslušníci usilovali o přesídlení na Moravu a Slovensko. Vídenští Češi si zřídili zvláštní kancelář ve Vídni, která přesídlení organizovala.
K návratu krajanů z ciziny patřila také repatriace příslušníků československých legií a vojenských zajatců z rakousko-uherské armády. Těch bylo nejvíce v Rusku. Nařízením vojenské správy ze 14. července 1919 byl za souhlasu politického zmocněnce československé vlády a velitele československých vojsk na Rusi zřízen evakuační úřad československého vojska k provedení evakuace vojska a civilních občanů. Evakuace legií trvala od 15. ledna 1919 do 2. září 1920. Repatriace válečných zajatců probíhala až do roku 1921, kdy došlo ke zhoršení vztahů Ruska a nástupnických států bývalého Rakousko-Uherska. Další provádění repatriace válečných zajatců na sebe vzal Mezinárodní Červený kříž (MČK) v Ženevě. Za tím účelem byla v Berlíně vytvořena Nansenova pomoc, ve které byli delegáti jednotlivých nástupnických států. Tak se podařilo vrátit z Ruska dalších 18 219 Čechoslováků. Na pomoc repatriantům a reemigrantům z Ruska uvolnila československá vláda v roce 1922 částku 410 mil. Kč.
Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, roč. 25, 2011, č. 1
Viac informácií:
https://journals.muni.cz/dejinyadejepis/article/view/36101
Aktuálne prebiehajúce krajanské aktivity a projekty v krajine Celý svet z oblasti Občianska angažovanosť
Dolnozemské zlaté pero 2026 - od 27.1.2026 do 1.5.2026
